Samhain

Samhain (čti "souin", "sauin") (ze staroirského samain) je název keltského svátku, který se slavil v noci prvního úplňku po dni podzimní rovnodennosti. Letos to bude v noci z 29. na 30. září. Jiné teorie však tento svátek kladou do dne přesně v polovině mezi podzimní rovnodenností a zimním slunovratem, tedy až někdy do první poloviny listopadu. Staří druidové zemřeli a dnes se můžeme jen dohadovat, která teorie je správná. Samhain je hranicí mezi létem a zimou a pro Kelty byl začátkem nového roku. Byl vnímán také jako doba, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Věřilo se, že se duše zesnulých v tento čas vracejí na zemský povrch, a živí mohou navštívit podsvětí. Když byla na začátku 1. stol.n.l. keltská území dobyta římany, začaly se prolínat keltské a římské zvyky, a ke svátku Samhain se začal slavit i konec úrody. Během dalších asi 500 let se šířil vliv katolické církve. Papež Bonifác IV. se chtěl zbavit pohanských zvyků a pro období Samhainu vytvořil nový svátek - svátek Všech Svatých, který měl staré zvyky nahradit a tak vznikl dnešní Halloween. Ten připadá podle současného kalendáře na noc z posledního října na první listopad.

O samhainu bylo zvykem například prostírat u večeře i pro zesnulé příbuzné, u kterých se čekalo, že přijdou rodinu navštívit, nebo vystavovat za oknem zapálenou svíčku, často ve vyřezané řepě, která měla bloudícím duším mrtvých posvítit na jejich cestu. Lidé se také převlékali do starých cárů a malovali si obličeje, aby se uchránili před zlými duchy. Ze starých zvyků se ve spojitosti s Halloweenem zachovaly zejména lucerničky z dýní pro mrtvé a převlékání do strašidelných kostýmů. Samhain blízký jeho původní keltské podobě v současnosti slaví příslušníci některých novopohanských náboženství, zejména keltského novopohanství a Wiccy.